GDPR a fotografie z akcí

Jak je to s GDPR a fotografováním na akcích u vás v domově? Prozkoumali jsme tuto problematiku pro vás.

Při komunikaci s řediteli různých zařízení sociálních služeb nám často vyvstala otázka, jak je to s fotografiemi z akcí vzhledem k nařízení GDPR. Nezodpovězené otázky ohledně GDPR totiž často způsobují nejistotu až strach. Někteří z ředitelů pro jistotu úplně přestali publikovat fotografie ze života domova a začali je nahrazovat prostým textem. Proto některé domovy pro seniory mají nejnovější fotografie třeba i tři roky staré. Problematika focení na akcích se na první pohled jeví velmi nepřehledná, a tak jsme se pro vás rozhodli prozkoumat, jak to s focením na akcích opravdu je, a najít odpovědi na otázky, které by vás mohly zajímat.

Občanský zákoník vs. GDPR

Obecně platí pravidlo, že již dlouho platný občanský zákoník se vztahuje na fotografie, které děláte pro osobní potřebu a pak je uveřejníte na internetu nebo Facebooku. Toto není regulováno nařízením GDPR, jelikož u takového nakládání s fotografiemi není splněno kritérium systematičnosti. Vaše fotografie z činnosti domova však toto kritérium splňují, proto se na ně nařízení GDPR vztahuje.

Někteří odborníci se vyjadřují v tom smyslu, že u koncertů a jiných podobných velkých akcí obecně platí, že lze publikovat třeba fotku zachycující konání či atmosféru určité akce (např. fotku, na které lidé tančí) a takové fotky pak podléhají pouze občanskému zákoníku, nikoli nařízení GDPR. Pokud tedy jde o občanský zákoník, tak ten v tomto ohledu stanovuje následující:

§ 84
Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

§ 85
(1) Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.
(2) Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.

§ 87
(1) Kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu týkajícího se člověka nebo jeho projevů osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu.
(2) Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil.

§ 89
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.

§ 90
Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

Účastník akce, který se svým zachycením na fotografii nesouhlasí, se tedy může domáhat ochrany občanskoprávní cestou. Pokud jde o zmiňovanou „nepřiměřenost“, tak nepřiměřeným by např. bylo uveřejnit na internetu fotku, kde jsou hosté v podroušeném stavu.

Jinde však najdeme názory, že se nařízení GDPR vztahuje na všechny fotky využívané pro podnikatelskou činnost.

Veřejné akce

Samotné zvaní na akce by mělo být doprovázeno upozorněním, že se budou pořizovat fotografie nebo audiovizuální záznamy a že příchodem na akci s nimi účastníci souhlasí a také na koho se mají obrátit v případě nesouhlasu. Informace o tom, že se na akci bude fotografovat (či pořizovat jiný záznam) však musí být dána tak, aby se s ní všichni účastníci akce opravdu seznámili (např. za nedostatečně zveřejněnou by byla považována informace, kterou se účastníci dozvěděli pouze po rozkliknutí podrobností na facebookové události k dané akci).

Samotné cedule s deklaracemi u vstupu na akci či na pozvánce na akci typu „svou účastí dáváte najevo svůj souhlas s focením a nahráváním vaší osoby“ však nestačí. Odborníci z hlediska GDPR doporučují o prováděné fotodokumentaci na akci informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Pokud se tedy i přes toto povědomí účastníci akce nechají vyfotit a neprojeví s ním nesouhlas, lze předpokládat, že svolení poskytli.

Focení jednotlivců vs. skupin

Podle Vladana Rámiše, předsedy Spolku pro ochranu osobních údajů, záleží na tom, k jakému účelu budou fotografie použity. „Pokud to bude takové využití, které mohly dotčené osoby očekávat a nijak je nepoškozuje, tak není třeba jejich souhlas získávat a to ani pokud budou zabrány relativně detailně,“ uvedl pro idnes.cz. Příklad podle něj může být fotografie otevřeně pořízená oficiálním fotografem akce, která bude zveřejněna na webových stránkách pořadatele v rámci informování o akci nebo pozvánky na budoucí akce. Podle jiných odborníků je ale nutný vždy písemný souhlas zachycovaných osob, pokud fotografie mají sloužit propagačním účelům.

Pro usnadnění administrativy je tedy vhodné se zaměřit na interakci skupin nebo zachycení atmosféry akce spíše než na detailní zachycení jednotlivců. Proto je také potřeba fotografie před publikováním na vaše webovky důkladně probrat.

Jak je to se zveřejňováním fotografií z akcí na internetu?

Výše uvedené podle Rámiše platí i pro fanouškovské stránky hudebních skupin nebo třeba sportovní kluby. Pokud jde o běžné fotografie z koncertů či zápasů uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu, takové zveřejňování fotek by mělo být kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí, a nemělo by být problémem. Ani tady nařízení GDPR dosavadní pravidla údajně nijak podstatně nemění. Také podle Františka Nonnemanna (rovněž člen Spolku pro ochranu osobních údajů) budou takové případy obvykle kryty zpravodajskou licencí, a „GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob“.

„Nutno dodat, že občanský zákoník takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence či pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob. V takovém případě bude nutno právní důvod posuzovat ve vztahu k účelu, proč tak správce činí“, uvedl Nonnemann pro idnes.cz.

Co udělat při pořizování fotografií v rámci vašeho domova?

Ve stručnosti tedy stačí dodržet těchto několik kroků:

při pozvánce pro vaše klienty na nějakou akci uvést informaci, že se bude fotografovat, co se s fotografiemi bude dít (uveřejnění na webu, pozvánka na další akce atp.) a pokud s tím někdo nesouhlasí, může se obrátit na konkrétní osobu,
mít podepsaný GDPR souhlas od vašich zaměstnanců (ovšem tento souhlas by neměl být součástí pracovní smlouvy a musí být zcela dobrovolný; dále by měl být tento souhlas poměrně konkrétní – od generálního souhlasu se zveřejňováním fotografií někteří odborníci odrazují),
u každé akce pro veřejnost (kde je možné že se lidé nesetkali s pozvánkou) sdělit, že budou pořizovány fotografické záznamy (opět s dodatkem, že pokud s tím někdo nesouhlasí, může se obrátit na konkrétní osobu),
počítat s tím, že osoby mohou daný souhlas také odvolat,
pokud jde o fotografie pořizované pro propagační účely, doporučujeme získat písemné souhlasy vyobrazených osob a tyto uchovávat.

Zdroje

GDPR a fotografie z akcí

Zaujal vás článek a chtěli byste se dozvědět více?

Poslat nezávaznou poptávku